Obsah stránky

Rok 1930

Jaro bylo brzy. Koncem února se připravovalo k setí. Dne 7.3.1930 dovršil p. president republiky T.G. Masaryk 80 let. Narozenin jeho bylo vzpomenuto u nás až 8.3. lampionovým průvodem s hudbou a po nezdařilé a nedokončené řeči p. náměstka Josefa Badálka u pomníku padlých, pokračováno bylo v oslavách v sokolovně, kdež velmi přiléhavou přednášku o p. presidentu promluvil p. řídící uč. z Linhart. Vážan p. v. d. Karel Bruch.

Ovoce - Stromy kvetly velmi dobře hned v dubnu, ale pro špatné a deštivé počasí odkvetly špatně. Modré ovoce vůbec nebylo neb ani plody nenasadilo. Třešní a jablek bylo ještě dosti, hrušek však málo.

Studený květen - V květnu přestala autobusová doprava p. Frant. Tichého, jíž převzal p. Ant. Vlach, starosta.

U domků p. Drápala a p. Zezuly vystavěna ochranná hráze, aby bylo zabráněno uvážení půdy. Dně 6. dubna bylo velké teplo a následovala také velká bouře. Celý květen byl studený, ale bez deště. Za to celý červen panovala horka a vůbec bez deště. Půda popraskaná, neboť od jara nepršelo; největší byla nouze o vodu, neb studny byly prázdny.

Blesk - Dne 22. června v neděli odpoledne, když se pěkně mračilo, měli jsme radost, že bude již pršet, ale tu se přihnala bouře, zablesklo se a uhodil blesk v Heršpicích do stodoly p. Maláče. Nejprve se myslelo, že to hoří na Rytinách, podle kouře jak se valil.

Soupis zem. a živnostenských závodů - Ke konci května konal se soupis zemědělských a živnostenských závodů. Napočteno 37 závodů zemědělských velikosti od 10-50arů, 47 až 50 arů do 1ha, 58 od 1ha do 2ha, 54 od 2-5ha, 26 od 5-10ha, 1 pak 12,7ha. Obec ve své režii má 33,7 ha, kníže Lichtenstein 29,31ha, občané z Heršpic 14,35ha, z Kobeřic 40,56ha a z Linhart. Vážan 1,12ha. Samostatných živností jest 38.

Oprava kostela - V červnu spadla v kostele omítka od stropu po podlahu. Kostel znovu opraven, nová okna, nová střecha, malba - obnosem 35 tisíc kč.

Žně - následkem velkého sucha započaly již 4. července a skončily úplně do konce měsíce. za měsíc bylo po žních, což se velmi málo stává.

Předání sadu veřejnosti - Dne 17. srpna odpoledne provedla obec slavnostní předání sadu veřejnosti pod názvem "Masarykův sad" 1850 - 1930. Sad tento zřídila obec již před 2 lety na připomínku starosty Ant. Vlacha a letos byl nazván sadem Masarykovým. Při slavnosti samé nebyl původce jeho přítomen pro jeho churavost a tak slavnost zahájil jeho náměstek p. Josef Badálek a promluvil o významu tohoto sadu pro obec, p. odborný uč. Frant. Veselý ze Slavkova, jenž své řeči vzpomněl také nepřítomného původce jeho - p. starostu. Za hasiče promluvil p. Alois Rozner, jenž prosí veřejnost, by tento sad vždy v úctě měli a tak jej šetřili.

Pěkné počasí - Začátkem srpna stále prší. Po stálém deštivém počasí dostavilo se velmi teplé a pěkné počasí, které mělo za následek velikou úrodu hub v lesích. Lidé sbírali pouze krásné hříbky, jiných se ani nevšímali.

Nádrž na vodu - Poněvadž obec neměla v případě požáru dostatek vody, usnesla se učiniti nádrž vedle hasičského skladiště a zároveň by sloužila pro koupání dobytka - čištění vozů atd. Kámen přivežen byl z Velešovic 1 kubík za 500Kč a štěrk na beton byl brán od p. Matyáše z Kobeřic za 8Kč 1m3. Práci prováděl zdejší občan, zednický mistr p. Frant. Kocman za 1500Kč. Celkový náklad byl 7000Kč.

Vojenské cvičení - V srpnu táhly zde vojenské útvary, které v okolí měly cvičení a jichž hlavní pochodové velitelství nalézalo se u kříže za vesnicí ku Slavkovu. Lidé měli pěknou a poučnou podívanou na technické vyzbrojení naší armády při cvičení. Viděli jak se používá bezdrát. telegrafie, polního telefonu, letectva a dělostřelectva. Poněvadž byla neděle, velmi mnoho se jich toho zúčastnilo a páni důstojníci na otázky lidem rádi odpovídali.

Podzim deštivý - Podzim byl opak léta - velmi deštivý. Cesty byly tak rozjety, že muselo se na fůru řepy až i třikráte vyvážet na silnici, neb dobytek nemohl vytáhnouti po nápravy zapadlé vozy. Tím se postup velmi opozdil a lidé i dobytek tím velmi trpěli.

První sníh - Dne 28. října napadl sníh.

Válcování státní silnice - V listopadu byla válcována státní silnice ku Slavkovu, kdež nalezli mnozí naši nezaměstnaní občané po 3 neděle práci.

Sčítání lidu - V době od 2. - 15. prosince 1930 dle stavu ze dne 2. prosince 1930 bylo v celé republice provedeno sčítání lidu. Napočteno 221 domů a 971 obyvatel vesměs Čechů. Dle vyznání 771 řím-kat., 170 československého, 18 českobratrského evangelického, 11 bez vyznání a 1 řecko katolického.  Mužů 481, žen 496.

Kolaudace elektrické sítě - Kolaudace elektrické sítě provedena byla dne 7.11. 1930 dostalo se na zavedení státní subvence v obnosu 57 600 Kč, za kterou může obec vděčit hlavně starostovi Anton. Vlachovi a poslanci Jar. Marchovi.

Rok 1931

Zima celkem mírná. 12. února napadlo však hodně sněhu, tak že autodoprava byla na týden úplně zastavena a silnice ke Slavkovu i Kobeřicím museli nezaměstnaní prohazovati. Tímto sněhem se jaro také opozdilo. 22. března byla první jarní bouře, která s průtrží mračen a kroupami nadělala velkých škod.

Suché zimy - Následkem kruté zimy v roce 1929 bylo spousta stromů, hlavně trnek suchých a musely se vykopati, by nebyly semeništěm různých škůdců.

Počasí na jaře - Na květnou neděli napadl sníh a po 2 následující dny byly mrazy, takže půda byla zmrzlá, že se ani orat nedalo, tím práce byla na celý týden přerušena.

Nové zábradlí - U státní silnice od mostu do Šráňků dáno železné zábradlí, by lépe zadržovalo auta.

Úroda - Úroda byla velmi slabá - hlavně slámy málo, poněvadž obilí bylo málo vyrostlé

Počasí podzim - Podzim byl dosti studený a počasí stále nestálé. Následkem studeného počasí, které brzy na podzim nastalo, hynulo velmi mnoho vlaštovek, pro nedostatek potravy na zimu. Z Vídně byly převáženy jednak aeroplánem, jednak i vlakem přes Alpy do Itálie.

Velká nezaměstnanost - V tomto roce jeví se všude velká nezaměstnanost. Továrny mají malý odbyt na výrobky a proto velmi mnohé propouští dělnictvo neb úplně zastavují práci.

Vydláždění chaloupek - Aby jednou již bylo odstraněno to nemilé bláto v Chaloupkách, byla tam vyměřena cesta a vydlážděna. kámen byl vožen autem z Habrovan. Práci prováděl p. zed. mistr Frant. Kocman. Vydláždění toho stálo přes 10 000Kč.

Rok 1932

Celý leden i únor byli bez sněhu a teplé počasí, že se i oralo. Teprve 10. února začalo silněji mrznout. Zvláštní úkaz na obloze dne 12. února o 9. hod. ráno. Tento zvláštní zjev způsobený mrazivým počasím, neboť v noci bylo -19°C. Na slabě zamlženém nebi kolem slunce objevil se ohromný duhový kruh, jehož se dotýkaly na čtyřech stranách v zenitu a po obou bocích další ohromné polokruhy. V styčných bodech jevily se další čtyři slunce podoby deskovité, takže bylo viděti nad vesnicí naší vlastně 5 sluncí v celé soustavě kruhů a půlkruhů duhových. Zjev tento neobyčejný pozorovali nejen občané ale i děti. podobný zjev prý je častým v sibiřských krajinách a vyvolán byl ohybem slunečních paprsků a odrazem jich od ledových krystalů, naplňujících ovzduší. Prof. Dr. V. Novák prohlásil o tomto zjevu, že jde o tak zvané kolo sluneční, které se objevuje často za polárním kruhem, je-li  čistá atmosféra a poletují-li v ní ledové jehličky špičkami dolů.

Nezaměstnaní - Obec místo peněžité podpory dala svým nezaměstnaným práci tím, že hledali štěrk "U větřáku" ten se tam nenašel, zato našli kámen "U boží", kterého se tam nalámalo 220 m3 po 25Kč a 60 m3 štěrku po 15 Kč. Mimo této práce dostávaly nezaměstnaní poukázky státní stravovací akce.

Jaro - První jarní den byl sice teplý, ale hned  následovaující dni foukal studený severák a 24. a 25. března sněží, proto polní práce nemohly býti zahájeny jako obyčejně.

Bílé velikonoce - Na velikonoce leží sníh. Na Zelený čtvrtek a Velký pátek sněží.

Větrná smršť - Dne 4. dubna zuřila větrná vichřice, která prach z polí brala a ukládala v brázdách a příkopách jakozávěje sněhu. pro prach ve vzduchu bylo až temno. První pěkný jarní den byl až 8. května. Osení, tráva, jetel a vše velmi již trpělo suchem a zimou.Červen byl také studený a bez dešťů.

Velká spousta bělásků - Letos vyskytli se bělásci v neobyčejném množství. Školní děti je sbíraly a dostaly za 100kusů odměnu 20h. Odvedeno jich bylo celkem 21 900kusů a vyplaceno 45Kč z obecní pokladny. Uvážíme-li, že jedna samička naklade 100 vajíček, je to ohdomné množství housenek, které se tím zničily.

Úmrtí - dne 8.7. zemřel bývalý starosta Antonín Vlach, jehož pohřbu dne 10.7. zúčastnilo se velké množství zdejších občanů i cizích občanů. Dne 12.7. zabil se pádem letadla p. Tomáš Baťa továrník ze Zlína. Celá národ český ztrácí v něm velmi podnikavého továrníka, jenž náš průmysl obuvnický rozšířil do celého světa. Pohřeb na 50 tisícčítajících konal se 15.7. ve Zlíně.

Žně - Žně začali 14.7. a pěkně skončily do konce měsíce. Celý podzim bylo úplné sucho - bez deště, takže se vůbec nemohlo seti, ti však, kteří přece zaseli, obilí nevzešlo a museli vše ještě jednou zaseti. Teprve v říjnu se začalo se setím, když poněkud přišly větší rosy.Studny byly prázdné.

Stavby - Na Rytinách postavili si domky p. Antonín Kohoutek a Stanislav Kohoutek na místě od obce odkoupeném.

Silnice na Rytinách - Obec vystavěla na Rytinách silnici. tato byla velmi vítanou, neb zažili tam mnoho bláta včas nepohody. Stavěli ji nezaměstnaní a použito kamene v zimě nalámaného..

Stromy - Na Loskách a u Bílého vlka zasázeno pěkných 120 jabloní, hlavně pannenských. Na Boudech u potoka zase třešně. Na návsi opět lípy. Vše zásluhou nového zastupitelstva, jež dobře chápe význam ovocného stromoví pro obec.

Jinovatka - Svátky vánoční tanou ve velké mlze, stromy úpí pod tíhou jinovatky. Lesy jsou zpustošeny, jakoby se krajem prohnala vichřice. Mnohé také ovocným stromů tím bylo zničeno.

Rok 1932 hlavně pro zemědělce a zemědělství, na jehož stabilitě je přímo závislá větší polovina lidstva, je po celou dobu již tří let pasivní. Ceny produktů zemědělských nedosahují ani zdaleka nákladů výrobních. Proto tento rok byl přímo zoufalým nejen pro dělníky, ale i pro rolníky.

Rok 1933

Tento rok ohlásil se snížením platů státních zaměstnanců, by tak uhrazeno bylo vydání státu.

Nezaměstnaní - lesní správa dovolila chudobnějším a nezaměstnaným choditi si do lesa na dříví, jehož bylo velmi mnoho po suchém létě a po jinovatkové pohromě. Rovněž obec dala nezaměstnaným kopati štěrk "U větřáku" a nakopalo se ho přes 200m3 po 40Kč.

Sníh - na sv. Matěje 24.2. napadlo na 1/2m sněhu. Zima začala pozdě a tak chce si to vynahraditi délkou.

Jaro - jaro studené bez deště. V květnu velká tepla, ale bez dešťů.

Sbírání suchých listů - na stromech je mnoho suchých listů s vajíčky běláska ovocného, proto byli obecním úřadem všichni majitelé stromů vybídnuti, by stromy dobře obrali. Ti, kteří tak učinili, uchránili své stromy od tohoto zhoubného škůdce, avšak mnozí zase až již bylo pozdě, kdy listí stromů bylo úplně od housenek zničeno.

Duha - dne 5. května byla zvláštní duha kruhovitá kol slunce, ač bylo jasné počasí - nepršelo - jen slabý mráček byl pod slunkem. Duha tato trvala od 10 hod. do 1hod. odpol.

Silnice na Tihelnu - Upotřebilo se kamene nalámaného nezaměstnanými z minulého roku "U boží"

Ledoví muži - Ledoví muži letos mile překvapili. Přišli teplí a mokří, avšak už bylo nejvyšší čas, aby pořádně namoklo. Májový deštíček - zlatý deštíček

5% státní půjčka práce - V obtížné době, kdy náš stát nemá prostředků, totiž peněz, obrací se k svému lidu a vypisuje 5% státní půjčku práce, aby tím umožnil nezaměstnaným práci, jichž bylo přes 3/4 mil, vypsal půjčku práce, která má býti splatna v 20 letech při 5% úroku. Naše obec neupsala nic. Řídí se Masarykovým heslem: "Peníze nesmí zahálet - aby lid nehladověl".

Ohně - Dne 19.6. odpoledne vyhořel p. Vinc. Křivánek č. 81 jenž měl ještě dochovou střechu, brzy oheň byl uhašen. Dne 20.11. k večeru opět vyhořel domek p. Helešice č. 197.

Žně - Žně začaly až dnem 24.7. následkem studeného počasí v měsíci červnu a červenci.

Válení silnice - Před žněmi posypávala se silnice ve vesnici štěrkem "U větřáku" nezamětnanými nakopaným a válela okresním valem za režijní poplatek. Písek na zasypávání kopán byl na Boudech.

Stavby - Stodola p. Antn. Kuby na Malé straně - byla přeměněna na obytné stavení, Pan Pospíšil na místní dřevěné a dochové stodoly vystavěl si zděnou. P. Ferdinant Badálek vystavěl si nový dům č. 230. Na místě zbořeného domu č. 57 pí. Zemanové staví si nový dům na poschodí p. Ferdinant Kramář říd.uč.t.č. v Milešovicích, její zeť.

Pozdní bouře - Dne 3. října k večeru byla pěkná bouře. Deště však přišlo málo, ale i ten byl dobrý na vyprahlou zemi. Počasí říjnové odpovídá II. polovině srpna. Listopad byl obzvláště teplý. Dne 18-19 bylo slunečno a bez mrazu s teplotou  12-15°C. Zato hned 1. prosince nastala zima, jaké nebylo po 31 let. Mrazy dosahovaly až -20,5°C nepřetržitě až do vánoc.

Nezaměstnaní - Nezaměstnaní také letos dostávají poukázky státní stravovací akce, za které museli částečně obci vypomáhati při obecních pracích, jako oprava cest, sázení stromků atd.. V létě provedli opravu obecní radnice na níž nezaměstnaní zedníci pracovali za denní mzdu 20Kč a nádeníci za 15Kč- Celkový náklad na ní byl 4500Kč. Asi na 50 nezaměstnaných používá podpory podle "Genského sistemu" (pozn red.:Gentský systém-Pojištění pro případ nezaměstnanosti v republice Československé : Zákon o stát. příspěvku k podporám v nezaměstnanosti č. 267 ze dne 19. VII. 1921, prováděcí nařízení a návod k provádění zákona) na který vláda věnovala letos 150mil. Kč. Staří lidé používají podpory "Starobního pojištění". Mimo toto používají všichni nezaměstnaní bezplatné lékařské prohlídky u "Spolek pro péči o nezaměstnané".

Ceny - Poměry rolníkům se ještě více zhoršily. Z jara byly 4 vajíčka z a1Kč, 1 kg másla za 10-12 Kč, 1kg tvarohu i za 20Kč. Oblilí: Ječmen za 70 Kč, pšenice za 130Kč, žito za 80Kč, oves 65Kč, řepa 10,50Kč, brambory-jichž bylo letos málo po 40 Kč za 1q.

Zadlužení venkova - Zemědělské výrobky velmi odlaciněly, ale průmyslové jsous tále na starých cenách, tím vzniká zadlužení venkova. V této krizi cenové i pracovní znepokojuje ještě stále obyvatelstvo vypuknutí války následkem Hitlerovi politiky v Německu.

Letecká sbírka - Poněvadž všechny sousední státy Německa se musí také na válku připravovat, naše vláda obrací se opět ku svému národu a vypisuje leteckou sbírku na stavbu aeroplánů. V naší obci sebráno bylo 118 Kč.

Situace obecní - Hospodářská situace obecní je finančně velmi špatná. Potřeba peněz je jako všude jinde, ale příjmů žádných. Není ani na nejnutnější položky, jako na chudinský fond a na školní vydání.

Úmrti Dr. Antonína Švehly - Dne 12. prosince 1933 zašuměly křídla smrti nad rodným domem v Hostivaři a dotlouklo srdce, jehož tep patřil národu, státu a lidu. Umřel Dr. Ant. Švehla první ministerský předseda, spolutvůrce naší republiky, jemuž blaho republiky bylo vždy jeho heslem. Nebylo jednoho oboru v němž by se nebyl uplatnil. Narozen v dubnu 1873, stál r. 1903 ve veřejném životě. R. 1908 byl už zvolen za poslance sněmu království českého, kde záhy náležel k vedoucím osobnostem. Kandidaturu do říšské rady rakouské odmítal, ale z Prahy pracoval pro soustředění českých sil ve Vídni. Od počátku světové války byl duší domácího odboje, - byl doma tím co T.G. Masaryk za hranicemi . a od r. 1916  Národního výboru. Když se v r. 1918 hroutila monarchie, císař Karel třikrát žádal po zvláštním poslu vlastnoručně psaným dopisem, aby k němu přijel do Vídně. Už tehdy měl Švehla takovou vážnost v národě. Švehla však nejel. Bystrozraký muž a politik, vlastenec každým coulem, nemluvil s Vídní. Po 25. říjnu byl v první československé vládě ministrem vnitra. Po boku presidenta Masaryka pracoval tento prostý sedlák jako nejvýznamější politik - nejen náš, nýbrž celé Evropy. Dvakrát byl ministerským předsedou. Od r. 1927 byl chorý udřel se doslovně prací státníka. I v chorobě měl bezmeznou autoritu u všech stran bez rozdílu. Antonín Švehla byl politickým géniem, jací se rodí jednou za 100 let. Nad rakví 60 letého muže stojí v hlubokém pohnutí celý národ. Strana zemědělská, selská jízda ztrácí v něm svého zakladatele a organisátora. Odešel v době, kdy jej bylo tolik třeba. Žil o samotě, nedovolil, aby byl oslavován a také si zakázal státní pohřeb. Pochován jest v Hostivaři ve své rodné půdě. Za rakví následují nepřehledné davy národa i sám p. president doprovází svého spolupracovníka v čele všech oficiálních zástupců i desetitísíců prostých lidí, kteří přišli vyprovoditi na poslední cestě muže, zasloužilého o stát.

Z myšlenek Švehlových, jež mluví k nám ze záhrobí jako odkaz jeho. "Kamarádi, dejme pozor, abychom šli dobře. Dejme hlavy dohromady, abychom více věděli. Probuďme svá srdce a své svědomí, abychom v nich měli svůj nejbezpečnější kompas."  "Svobodu nám nikdo nemůže dát. Svoboda, to jsou hodnoty, které musejí vyrůst z nás a pro nás. Musí nás všechny prostoupit, naše ženy, naše děti, naší budoucnost!" "Svoboda není anarchie. Svoboda je také pořádek a disciplína." "Vlastenectví, to nejsou slova, to jsou činy." Jeho sílu a pevnost lze vysvětlit jeho selstvím, láskou k hroudě, k zemi a národu. Vzpomínat - znamená následovat!

1934

Autolinky – Vlachova autolinka Milešovice – Kobeřice – Slavkov koupil si jeho šofér p. Oskar Knesl. Od 15.11 jezdí auto z Herššpic – Nížkovice – Slavkov a zpět, majitel Maláč.

Počasí – Dne 20.2. byla prudká sněhová bouře s blesky a hromobitím. O ½ 7.hod večer zdvihl se velký vítr, zablesklo se a zahřmělo, potom začal se sypati sníh, který padal ještě i ráno, když se vítr úplně utišil. Byl to první sníh letos. Pole již teplými větry trpěl a suchem.

Jarní setí - Jarní setí začalo 14.3. za pěkného a teplého počasí. Teplota v dubni 17. a 18. dostoupila až 25°C. Tepelná vlna, která zachvátila téměř celou Evropu, vybila se dne 18. dubna v noci prudkou bouří, při níž blesk stíhal blesk a hrom burácel. Ráno opět pěkné teplé počasí. Předčasné  abnormálně teplé počasí dubnové, odpovídající červnový, jsou zcela neobyčejné a podle záznamů v minulosti bylo roku 1775 až 29. dubna. Tím by dosáhl rekord letošní rok ve vysoké teplotě před 20. dubnem po dobu nejméně 159 let. Není pamětníka, aby všechny ovocné stromy kvetly zároveň.

Volby presidenta – Dne 24. května po 4té byl zvolen jednomyslně počtem 357 hlasy náš milý president T.G.Masaryk.

Studený červen – Po teplém květnu přišel studený červen 25., 26. a 27.bylo velmi chladno.

Žně – Žně začaly v červenci a za 14 dní bylo po nich. Všeho bylo málo.

Zástavní listiny – Následkem velké krise rolnictva, zásluhou republik. Strany zavedl stát zástavní listiny, by s obilím od židovských firem, které obilí po žních skupovaly, zač vždy chtěly; zástavní listiny stanovily pevné ceny na všechno obilí, pro nakládací stanici. Pro nás bylo družstvo ve Slavkově a platilo se žito 135 Kč, pšenice 156 Kč, ječmen 132 Kč, oves 120 Kč a za každý měsíc o 1,50 Kč více. Dobytek klesl ještě více v ceně než bylo loňského roku následkem nedostatku píce.

Ovoce – Jablek, hrušek bylo dosti, ale o 3 neděle dříve bylo vše zralé než obyčejně. Všechny druhy ovoce brzy hnily a nedaly se zdržet. Modrého ovoce bylo velmi málo.

Brambory – Brambory (herteple) velmi trpěly, měknutím. Ze všeho cukrová řepa byla velmi pěkná, následkem dešťů a tepla po žních. Byla 1q za 12 Kč. Cukrovary však braly jen určité množství. Přebytečnou řepu odebrali sice také, ale po 9 Kč z jara bylo málo krmiva.

Nezaměstnanost – Nezaměstnanost dělnictva pokračovala. Brali podporu jednak dle Genského sistému, jednak dostávali opět lístky na potraviny a chléb od okresního úřadu. Mnohé zaměstnávala obec kopáním štěrku u Větřáku a také kopáním kamane. Štěrku nakopali 220m3 po 40 Kč.

Kopaná – Na Žabovřeskách pronajala obec pozemky zdejšímu spolku SK, který si tam zřídil hřiště, kde téměř každou neděli v letní dobu hráli kopanou.

Stavební ruch – Stavební ruch byl v tomto roce velmi čilý. Na Rytinách postavili si domky: Jos. Knor, Jan Ragas, Eduard Mazal, Menoušek Antonín, Jeřábek Antonín a U silnice pí Františka Svobodová

Revise obecních účtů – Od okresního úřadu byla vyžádána revise obecních účtů. Obecní účty prohlédnuty byly od roku 1926 – 1934. Celkem nalezeno bylo vše v pořádku.

Úprava cest – Nakopaným štěrkem u Větřáku opraveny byly cesty na Návsi a pováleny okrením válem.

Zima – Dne 20.12. bylo ještě slunečné počasí o 8-10°C tepla. Na Štědrý den a na Silvestra od 1/29hod. pěkně svítí sliníčko a je teplo. Mráz byl původně jeden v listopadu a to ani ne -2°C. Lísky, dřínky, fialky aj. kvetly jako na jaře.

Nová studna – V době sucha a nedostatku vody brali všichni (celé okolí až od fary) vodu ze studny od pana Kamínka. Proto vykopali si novou studnu u mostu, ve které jest vody dost.

Smrt krále Alexandra I a Barthoua – V sokolovně bylo vzpomenuto pisatelem tragicky zavražděného přítele československého, jugoslávského krále Alexandra I. Sjednotitele a ministra zahraniční francouze Barthoua, kteří byli zabiti dne 9.12. na francouzské půdě v Marseille, najatými vrahy od Maďarů. V obou těchto mužích ztrácí naše republika věrné přátele.

Odstěhování – Dne 5. listopadu odstěhoval se do Slavkova do výslužby říd. Uč. Jos. Ryšavý a 6. listopadu také p. farář Frant. Bajer.

1935

Zima – Zima nastala až v měsíci lednu, ale nebyla krutá. Již koncem února byly pěkné teplé dny, tak že se zdálo, že začátkem března začne se setím. 6.3. začal padati sníh a za silnějších mrazů nočních udržel až do 15.3.

Setí – Se setím začalo se až na Josefa 19.3.. Dne 27.3. první bouře ač bylo dosti chladno, po zahřmění sněhová metelice a 30.3 ještě zima a mráz.

1. máj – 1. máj velmi studený, padá sníh a v noci mráz až -5°C. Podobný prý byl před 160 lety. Veškerý květ zničen.

85. narozeniny p. presidenta – Tvůrce Československého státu, prvního presidenta republiky vzpomenuto bylo dne 6. března večer lampionovým průvodem, jehož se zúčastnily všechny školní děti, obecní zastupitelstvo, hasiči v krojích a velmi mnoho občanstva. Dobrovolný spolek hasiči, zapálili také hranici u kříže u státní silnice; p. starosta hasičů Alois Rozner přečetl tam „Hold hasičstva p. presidentovi. U pomníka pak přednášel o p. presidentovi říd. uč. Jos. Galla. Po zahrání státní hymny pokračováno bylo v programu v sokolovně.

Hasičské slavnosti – Dne 30. června oslavovala zdejší hasičská jednota své 50 leté trvání a při té příležitosti dostala od obce novou motorovou stříkačku, jež byla zakoupena od fy Chotěboř za obnos 23 tisíc Kč i se 100m hadic. Také budova hasičského skladiště byla opravena.

Oprava školy a fary – Naturální byt  říd. uč. byl řádně opraven. Podlahy byly vytrhány, zdi asi do 1 1/2m odbity a natérovány. Vedle zdí dány drenážní roury, by odváděly vlhkost. Práci prováděl zdejší   zedn. Mistr p. Frant. Kocman s lidmi, kteří byli dlužni obecní nájem a pak co byli nezaměstnáni. Podobně byla i fara opravena.

Nový plot u školní zahrady – Kolem školní zahrady dán byl nový, železný plot.

Žně – Žně pro velké sucho byly brzy. Obilí dosti a pěkně vypadalo

Ovoce – Třešní a marhulí vůbec nebylo. Jablek, hrušek a švestek málo, podobně i ořechů bylo málo.

Spousta motýlů – Poněvadž majitelé zahrad z jara housenky nesbírali, byla velká spousta motýlů. Školní děti je sbíraly a odvedly jich 48 tisíc za odměnu 100 Kč.

Práce obecní – Nezaměstnaní vystavěli kus silnice u p. Kohoutka, vyčistí to cesty na silnici. Podobně spravena silnice v Uličce. Štěrk 130 m3 á 40Kč a 25m3 kamene á 25Kč nakopali nezaměstnaní a když váleli státní silnici byla poválena okres. válem.

Vojsko u nás – Dne 17. a 18. srpna byl zde na noc 31. p. pluk, jenž šel na voj. cvičení. Hudba koncertovala po oba dny. Také 18. večer byla v sokolovně zábava. 9 potahů (párů koní) jelo na pět dní s nimi a dostali 60 Kč denně na 14 potah.

Cena obilí. Knížky – V tomto roce zaveden obilní monopol. Každý musí míti knížku na prodej obilí i ku mletí. Pšenice byla za 156 Kč, žito 119,50 Kč, ječmen 120 Kč, oves 111 Kč pro stanici Slavkov.

Podzim – Podzim byl suchý. Až do 21. října začalo pršet a pršelo stále až do 25., takže pěkně zamoklo. Řepy následkem sucha velmi slabé, herteplí (bramborů) málo a až všichni objednali nové (objednanou sadbu) přece bylo mnoho opět měkkých. Celková úroda – slabá.

Abdikace p. presidenta T.G.Masaryka – 14.12.1935 vzdal se svého úřadu presidentského p. přes. Osvoboditel T.G.Masaryk. Při své abdikaci doporučil za svého nástupce svého spolupracovníka Dr. E. Beneše, který také dne 18.12. byl zvolen 340 hlasy ze 440. Při této volbě ukázala se jednota našeho národa, a vybrán byl muž, který pro naší vlast pracoval s T.G.Masarykem a po 17 let byl ministrem zahraničí a v tu dobu předsedou „Společnosti národů v Ženevě.“

Změny majitelů – Dům číslo 48 Jaroslava Matuly, koupil si p. stavit. Alois Kuba z Brna. Antonín Kohoutek č. 50, prodal Jaroslavu Skopalíku, jenž si jej přepravil a otevřel si tam holičskou a kadeřnickou síň. Ant. Kohoutek vystavěl si na zakoupeném obecním pozemku na rychlo ještě koncem listopadum Na kopcích nový domek. Na malé straně stavěli: Albín Vykoukal a Jos. Mazal.

Volby do národního shromáždění – Volby do Nár. shromáždění konaly se 26.5.1935. Všech voličů oprávněných vylo mužů 285, žen 305, celkem 590. Skutečně zúčastnilo se mužů 268+280 žen, 548 všech, Ve vol. Osudí bylo 548 z nich 4 neplatné. Z toho obdrželi:

Republik. strana zeměd. A mal. ….. 151

Čsl. sociál dem. …. 14

Čsl. strana nár. social. ….. 40

Kom. strana čsl  …. 169

Čsl. strana lidová  ….. 136

Nár. sjednocení  ….. 1

Nár. obec. Fašistická …. 2

Dne 19.5.1935 do poslanecké sněmovny: Mělo voliti 302 mužu + 327 žen, celkem 629.

Zúčastnilo se 296 mužů + 291 žen, celkem 587. V Osudí 587 obálek z nichž 2 prázdné.

Strana                                                                   poslan.                 senát

Republik. strana zeměd. A mal. …..          153                        131

Čsl. sociál dem. ….                                            23                          17

Čsl. strana nár. social. …..                              38                          35

Kom. strana čsl  ….                                          209                        172

Čsl. strana lidová  …..                                     131                        115

Čsl. Živnost.obchod.  …..                                25                          23                                                                        

Nár. obec. Fašistická ….                                   5                             7

Do senátu mělo voliti 261 mužu + 284 žen, celkem 545. Ve vol. Osudí bylo shledáno 507 hlasů z nichž 3 prázdné a 4 neplatné.

Svetry a punčochy – Republ. ženy pletly svetry pro chudé děti nezaměstnaných a po obci od jednotlivců sebrali obilí, které dali semleti a mouku i peníze rozdělili mezi chudobné členy. Komunistická strana pořádala 26.12. zábavu a čistý zisk rozdělila mezi své děti.

Státní akce k vánocům – ze státní stravovací akce dostalo se poukázek za 300 Kč pro školní děti nezaměstnaných; nezaměstnaní dostali 175 kg mouky. Svobodný po 5kg, s rodinou 10 ¼ kg.

Miroslav Kousek