Součásti hodnocení vedoucí k sebehodnocení je velmi důležité znát cíl (přesně, jasně a konkrétně formulovaný), znát kriteria hodnocení (co potřebuji vědět, co mám vykonat, rozlišit, čeho jsem dosáhl, konkrétně pojmenovat, co potřebuji k dalšímu pokroku a růstu, schopnost naplánovat cestu k osobnímu zlepšení).
Při procesu učení by měly děti vědět, co se učí, proč se to učí – kde toto učivo má další návaznost - pokud je to možné, tak hledáme návaznosti na praktický život. Tím je naplněna smysluplnost učení, která je sama o sobě silným motivačním prvkem pro další učení.
Důležitým pomocníkem v tomto procesu je Informační knížka. Její zaměření a cíle můžeme charakterizovat následovně:
pravidelně pracujeme s cíli žáka, žák sleduje a učí se vyhodnocovat svůj osobní pokrok, který pojmenuje a zapíše,
práce s IK je založena na pravidelnosti a systematičnosti – každý týden žák sebehodnotí své výsledky v procesu učení,
při souhrnném měsíčním sebehodnocení se žák vyjadřuje spíše k afektivní složce hodnocení: Kdy je mi ve třídě/škole dobře, kdy jsem šťastný? Na který předmět se ve škole nejvíce těším? Co bych chtěl, aby bylo ve škole jinak?,
klíčové kompetence jsou hodnoceny dvakrát ročně sumativně žákem, učitelem a rodiči,
do procesu hodnocení zahrnuje i rodiče, kteří mají možnost dát žákovi zpětnou vazbu nejen k výsledkům, ale zejména k procesu učení a pokroku: Jak byste posoudili moje pracovní úsilí a snahu za uplynulé období? Za co mě můžete ocenit? Co by mi ještě mohlo pomoci, co byste mi doporučili?,
v systému je zahrnuto formativní i sumativní hodnocení učitele i žáka. (Karla Černá a Jana Kratochvílová)
Žáci pracují s Informační knížkou od 1. ročníku. Velmi rychle zvládnou přijmout její funkci. Při práci s ní si rozvíjí svůj popisný jazyk, vyjadřují se ke svému osobnímu pokroku i svým pocitům, a tak se připravují na hodnocení sebe sama v běžném životě.