Obsah stránky

Rok 1924 - zavedení elektriky v obci

Po vzoru jiných obcí pomýšleno také na provedení elektrisace v obci samé. Po informacích jednotlivců u jiných obcí přikročeno v r. 1924 k činu. Důležitost akce prodebatovana nejdříve v obecním zastupitelstvu, kde většina členů s ní souhlasila. Uspořádáno několik veřejných přednášek, při nichž odborníci podali podrobný výklad. Z občanů zvolen pak elektrárenský výbor, který měl počáteční kroky provésti. Záležitost sama prodělala křížovou cestu a vlekla se do nekonečna. Obecní zastupitelstvo usneslo se většinou hlasů, aby elektrisace provedena byla nákladem obce a výlohy hrazeny obecními přirážkami. Za tou příčinou zažádáno o povolení k zemskému výboru. Členové obec.zastupitelstva zvolení za stranu lidovou poslali témuž úřadu petici, jíž měla býti celá akce zmařena. Zemský výbor stížnost jako málo oddůvodněnou zamítl a elektrisaci povolil. Obec zažádala o povolení potřebné půjčky, která byla také zemským výborem povolena. Žádaný obnos zapůjčil obci p. Matyáš (američan) z Kobeřic. Po nutných formalitách započala na jaře r. 1925 s pracemi. Nejdříve postavena rozvodná síť po obci a pak primerní vedení od rozvodky u Heršpic. Transfomátor postaven na "Boudech" u hřbitova panem zednickým mistrem fr. Kocmanem. všechny práce skončeny do první polovice srpna 1925, kdy se začalo také svítit. První osvětlení oslaveno taneční zábavou. Instalační práce v domácnostech prováděly firmy: Poleček vyškov, Ryba Slavkov a Hrubý Slavkov. Celkový obnos musela obec přispěti činil 250 000Kč.

Odvodnění pozemků
Z kompetentních úřadů dáno obci na srozumněnou, aby do určité doby využito bylo zemské subvence a provedeno odvodnění pozemků. Poněvadž nebylo reolutních odpůrců (ti menší byli přinuceni) šlo vše hladce. Vrchni družstvo, z občanů zvolenéé dalo se ihned do práce. Určeny pozemky k odvodňování, prozkoumano složení půdy, provedeno komisionelní šetření a s odvodňováním započato. Všechny práce ukončeny do konce r. 1926. Odvodněny následující pozemky: U kaple, Zážlebí celé až k vážanské cestě, Zahrady, pod Strážky, Klínky, Nad vinohrady a Kopce. Celkový náklad 206 000Kč (dle oznámení předsedy vodního družstva). Pro majitele odvodněných pozemků připadal poplatek z jedné míry 300Kč. Tímto způsobem provedeny v obci dva veliké podniky, které třebaže narážely na překážky, přece poskytnou nynějším i budoucím občanům nezaplacené výhody.

Parcelace pozemků
Národní shromáždění vydalo zvláštní zákon podle něhož celé komplexy pozemků náležících jednotlivcům zejména Lichtenštejnovi, byly zvláštním Pozemkovým úřadem zabrány a za zákonem předepsanou cenu přiděleny bezzemkům a menším zemědělcům. K některým občanům Nížkovským dostalo se přídělů. V roce 1923 parcelovala se trať na Horákové. Zde obdržely příděly: Rélich Josef 69a, Kučera Arnošt 69a, Vlach František 69a, Kopřiva Ondřej 69a, Drápal Antonín 50a, Levíček Slávek 50a

V roce 1926 parcelovaly se pozemky tak zvané "Hutovo" a u Vážan "Hédy". Na Hutovém dostali pozemky: Man Tomáš,Kopřiva Ondřej, Vlach František, Novozámský Antonín, Horáček Felix a Svoboda Ludvík. Na hédách dostali příděly: Levíček Slávek, Zdražil Jan, Pařízek Ferdinant, Horáček Felix, Tesař František, Křivánek Arnošt a Vlach Antonín

Rok 1925 - stavba sokolovny

Členstvo Těl. jednoty Sokola v Nížkovicích rozhodlo se provésti stavbu vlastní sokolovny. Za tímto účelem jednota zakoupila od obce potřebný pozemek tak zvaný „Ovocná školka" a hřiště pro žactvo obecné školy. Pozemek nachází se za budovou školní. Po nutných formalitách a komisích přikročeno ku stavbě. O velikonoční neděli v r. 1925 položen k sokolovně slavnostně základní kámen s pamětním spisem. Obec při slavnosti zastupoval p. starosta Ant. Vlach. Slavnostním řečníkem byl uč. Fr. Venera. Během zimy byla stavba dokončena a nová sokolovna dne 22. srpna 1926 slavnostně otevřena. Mnoho občanů přispělo dobrovolnou prací bez odměny ku stavbě budovy, jež slouží obci ku cti.

Rok 1927

Jarní práce dne 1. dubna jest v plném proudu a proto možno zúčtovati s uplynulou zimou.  Ani si toho názvu "zima" skoro nezasloužila. Ani sněhu - ani kloudného mrazu - za to bylo mnoho větrů. Přes to přezimovaly oziminy dosti dobře. Brambory stouply až na 100Kč, řepa smluvena na 17Kč za 1q.

Nový kříž - místo dřevěného kříže u státní silnice ke Slavkovu, který vítr vyvrátil, postavila obec nový kamenný nákladem 2700 Kč.

Nová linka - od 12. října 1927 počal jezdit nový autobus p. Tichého a sice Milešovice - Kobeřice - Nížkovice - Slavkov.

Úmrtí - dne 18. prosince 1927 zemřel na odpočinku zde sídlící středoškolský učitel p. Jan Svoboda ve věku 86 let a byl pochován na zdejším hřbitově jako "Čechoslovák".

Stavební ruch - Jaroslav Kocman, Frant. Kelča, Frant. Ondráček, Josef Kučera, Frant. Plotěný, Frant. Mann zakoupili si od obce ku stavbě domků a zřízení zahrad "Na kopcích" místo v rozměru á 1120m2 za 2240Kč.

Nemoci - v zimních měsících leden - březen všude povážlivě řádila nakažlivá "Španělská chřipka", která postihla skoro všechny domy.

Úroda - ačkoliv noviny hlásily skoro denně katastrofální živelné pohromy se všeho stran, byla u nás pohoda dosti příznivá. Žně byly dosti dobré. Započaly 25/7 a končily 15/8. Mláceno bylo již elektřinou na Malé straně na mlátičce raiffesenky. Sklizeň bramborů (herteplí) byla velmi bohatá. Cena jejich klesla až na 30Kč za 1q. Sklizeň řepy dobrá. Zemětřesením nejvíce bylo postiženo Bulharsko a Čína. také u nás v obci se konala sbírka na postižené Bulhary.

Oprava školy - školní rada provedla celkovou opravu druhé školní budovy nákladem 12.000Kč.

Požár - na dvoře p. Dom. Večeře byla vystavena stolařská dílna p. Aloise Kotoly a spol., která následkem krátkého spojení vyhořela. Obyvatelé zdejší byli asi v 10 hodin večer překvapeni požárným znamením a velkou září.

Myši - Na podzim řádí na polích velké spousty myší, takže muselo býti použito jedovaté pšenice, kterou sypali do děr. Tím se otrávilo také mnoho ptactva jako holubů, vran, koroptví atd. neb mnozí sypali tuto pšenici místo do děr - povrchu.

Hostinec - bývalý hostinec zdejšího občana p. Ant. Vlacha č. 12 prodán byl p. Frant. Novoměstskému a ten jej opět prodal p. Em. Krejčímu.

Zima - Zima byla opravdivá. Koncem listopadu napadl sníh a držel do Tří králů s mrazy až -25°C. Časté prudké mrazivé větry - sanice výborná.

Rok 1928

Počasí - na jaře bylo ze začátku dosti teplo, ale potom studeno v červnu i mrazy, takže zelenina jako rajská jablíčka až 3× musela býti sázena. Ořechy úplně promrzly. Od 10.-16. července panovala nesnesitelná vedra až 50°C, noviny psaly, že máme podnebí jako v oasách v Africe. 17. července přišla velká bouře, jež na Brněnsku nadělala mnoho škody - a po ní se již ochladilo.

Štafetový pozdrav - 22. června uspořádal Sokol zdejší župy štafetový pozdrav p. presidentu k pomníku do Slavkova.

Třešně - na Malé straně a na Kopánkách zasázeny byly střešně Na Boudech, Návsi sázeny lípy, by obec zdobily.

10. let republiky - na oslavu 10 letého trvání naší republiky pořádána v Brně celostátní výstava soudobé kultury. Těší se hojné návštěvě i naších občanů. Též selská jízda byla na koních a společně školní děti.

Oslava 10. výročí - prvních a nejtěžších 10 let našeho svobodného státu uplynulo jako voda. Byla to doba, kdy reforma státního útvaru se nově budovala. Vše muselo se odrakouštit. Jak pokročili jsme ve svém vývoji ukázala celostátní výstava v Brně. Cítíme se doma a zaujali jsme přední místo mezi nejpokročilejšími národy. Ovšem jest ještě velká nespokojenost mezi lidmi, to jest právě proto, že toužíme po lepším; mnozí však ještě touží po těch starých dobách, kdy šavlička a kropáč naháněly strach a poslušnost a ti právě považují dnešní život v našem státě za přechodný. 10 leté výročí naší samostatnosti obec slavnostně oslavila v předvečer t.j. dne 27. října lampionovým průvodem vesnicí s hudbou a zakončeno bylo u pomníku "Padlých" řeči se ujal p. uč. Jos. Pally, jenž vzpomněl neúnavné snahy po osvobození, jíchž bylo zapotřebí, by 28. říjen 1918 byl možný. Školní oslavy konaly se ve škole. Odpoledne dne 28. října 1928 konalo zdejší obecní zastupitelstvo slavnostní schůzi, na níž byl jednohlasně přijat návrh poslati pozdravný telegram p. presidentovi, p. Švehlovi, p. Staňkovi, p. Staňkové a p. Jaroslava marchu, spisovatele a poslance uznati za čestného člena a poslati mu diplom.

Na památku uctění 10 letého trvání naší samostatnosti bylo usneseno na kopci Svatojánském vykáceti stromy a vysázeti třešněmi a pojmenovati "Jubilejním". Na boudech upraviti ku cvičení pro školní děti.

Vzpomínka padlých - na Dušičky rovněž vzpomenuto bylo všech padlých hrdinů v bojích za naší svobodu u pomníku "Padlých" řečí písatele a teké p. náměstka Jos. Bedálka. Ale ať si vzpomenou, jak se chovali při pořizování tohoto pomníku a proč tam také nejsou všechna jména padlých??

Silnice k Heršpicím - Poněvadž pozemní práce při nové silnici si musí obec sama připraviti, bylo započato s úpravou na Kopcích. Cesta byla vyměřena a od staré cesty posunuta asi 20 m k severu a kopec rozvežen. Při svážení a úpravě té cesty byly tam vykopány také kosti. Podle množství popela byl tam patrně nějaký krb.

Oheň - 1. listopadu odpoledne vyhořel domek p. Moleše.

Rok 1929

Rok začal silnou zimou. Od 20. prosince 1928 zima drží. Napadlo pak asi na 40 cm sněhu. Asi měsíc si to každý pochvaloval. Mládež užila pěkné sanice. Avšak od 26. ledna do  10. února je pravá "Sibiřská zima" jaké nepamatují ani nejstarší lidé. (Podobná zima prý byla před 153 lety r. 1785.). Severní vichor zavál cesty vysokými hrázemi sněhovými a sotva silnice s velkým nákladem proházeny, hned zase byly tak zaváty, že po 14 dní ustal všechen provoz. na silnici ku Slavkovu byl sníh 3× prohazován a nakonec musel býti ponechán. Jezdilo a chodilo se kus po polích podél silnice.

Také drahách je doprava nepravidelná, místy úplně zavena a na odhazování sněhu pracuje i vojsko. Silné mrazy až -30°C(od nulou) měly za následek úžasný nedostatek uhlí neb doprava uhlí byla velmi znesnadněna tuhými mrazy a spoustou sněhu. Někde až 15m závěje (dle rádia) Voda mrzla ve spojovacích hadicích k vytápění vozů až praskaly. Vozy ke kolejím přimrzaly. Personál železnice velmi trpěl tuhými mrazy a 25% ochruvělo chřipkou. Pro nedostatek uhlí zastavena práce v továrnách. Ministerstvo školství a nár. osvěty pro nedostatek topiva zastavili vyučování na všech školách od 18. února do 1. března. Kůra ovocných stromů silně popraskána silnými sibiřskými mrazy. Zvěř: zající, srnci, jeleni, ptáci jako havrani, koroptve doufně mrzli. Mnoho lidí mělo omrzlé uši, takže mnohý se musel léčiti i v nemocnici. Teprve 3. března začalo poněkud tepleji.

Na tuto zimu budou velmi dlouho pamatovat. zemáky i řepa ve sklepích i jamách většinou pomrzly. Domy mrazy popraskaly a půda do hloubky 120cm zmrzlá. Jedinou radost se zimy měli lyžaři a sáňkaři. U nás hodně se lyžařilo i bruslilo po celou tu dobu.

Události - Následkem silného ledového povlaku na státní silnici v lednu stalo se tam několik nemilých příhod. Dne 4. ledna byly tam za den 4 nehody. Automobily nemohly vyjeti a sjely zpět se silnice. Auto v němž jel zemský velitel generál Vojtěchovský sjelo nazpět, přerazilo 2 silniční kameny, ale ještě se udrželo nahoře. Kapitán Weis si při tom zlomil nohu. Na pomoc tomuto autu přijelo auto hasičů, kteří auto bez další nehody a úrazu za přispění zdejšího obyvatelstva vytáhli.

Radia - ve zdejší obci započalo se zaváděti radio od roku 1925 a leto je již přes 30 radiových přijímačů.

Nová linka autobusová - od 17.3. počala jezditi ke každému vlaku nová autobusová linka Slavkov - Nížkovice - Kobeřice, Autobus p. Antonína Vlacha, což přišlo obyvatelstvu a hlavně dělnictvu velmi vhod.

Práce na poli - teprve 8. dubna první rolníci vyjeli na pole. počasí květnové, jakoby nahraditi chtělo tuhou a dlouhou zimu. Vedra odpovídala počasí začátku srpna. Následky mrazů se ukázaly, velká pohroma na ovocném stromoví. Ořechy, švestky trčí suché do výše. U silnic spousta suchých třešní. Velmi dlouho bude trvati než zahladí se stopy kruté zimy.

Mráz - dne 28. června šedé střechy - úplná zima. Na Krkonoších dne 26.6. napadl sníh.

Vedra - jaké byly mrazy, taková zase vedra. Dne 23. července na slunku 47°C ve stínu 35°C tepla, v Praze až 52,7°C v Brně 57°C. Dne 24.7. u nás až 51°C, tím jakoby dohoniti chtěla, co dlouho trvající zima zameškala.

Úprava cest v obci - navožen štěrk z Mokré vápenec a potom koňským válem válcováno.

Žně - žně započali 20.7.. Ze začátku stále prší a obilí na poli porůstlo. Potom nastalo suché počasí až do října. Sklizeň zemáků a řepy při velmi pěkném počasí byla brzy ukončena. Toto sucho mělo za následek, že se začalo setí až 10. října, přes to dobře vzešlo. Práce v cukrovaru začala 20. října pro nedostatek vody. V září vůbec nepršelo - velké sucho - nedostatek vody ve studních.

Teplý říjen - Nejteplejší říjen, jaká kdy byl u nás zaznamenán byl letošního roku, kdy teplota 4. října byla 31,2°C a po 21 dní stále teplé počasí letní. Půda také suchá, že rolníci nemohli vůbec seti a čekáno na déšť, který se hojně dostavil na Dušičky. Ještě v prosinci bylo teplé počasí, že rostly houby a kvetly fialky. 12. prosince pak bouře - blesky a duha v 9 hod. ráno. Dívali jsme se na ni ze školy.

Oprava školy - Tento rok opravena byla zase budova staré školy a pro vysušování její položeny drenáže. Práci prováděl p. zed. mistr František Kocman. Rovněž opraveny byly kostelní vchody.

Nový kříž - Za vinohrady postaven nový kříž od kat. žen a dívek.

Stavby - Na Kopcích vystavěl si domek p. Knor. U silnice p. Oujezdský stolař. mistr domek s dílnou.

Miroslav Kousek