Lipka Jezírko
Dnes, poslední únorový den, jsme s žáky 1. - 5. ročníku navštívili pracoviště Lipky Jezírko, které se nachází v krásném prostředí lesů poblíž brněnských Soběšic. Toto středisko poskytuje školám výukové ekologické programy. Velká část výuky probíhá právě v lese v okolí pracoviště. Nám dnešní mrazivé počasí výuku přímo v terénu neumožnilo, a proto větší část programu probíhala v příjemně vytopených místnostech pracoviště.
Žáci 1. a 2. ročníku byli na výukovém programu MRAVENCOVO DESATERO, žáci 3. - 5. ročníku na programu nazvaném POTRAVNÍ VZTAHY A FOTOSYNTÉZA.
Mravencovo desatero
Žáci se dozvěděli, k čemu má mravenec tykadla, kam vedou mravenčí silnice a poznali mravenčí rodinu. Součástí programu bylo prolézání modelem mraveniště. Hravou formou ve skupinkách skládali puzzle mravenců a jejich vývoj, hledali jejich pomocníky i nepřátele. V zimní přírodě si zahráli „ Na žlunu“, sbírali potravu mravenců v lese, obdivovali lesní mraveniště a využili jezírko na společné klouzání po ledu. V dílničce si každý vytvořil ze skořápek ořechů své mraveniště. Všichni žáci odcházeli obohaceni o nové informace a společné zážitky.
Potravní vztahy a fotosyntéza
Úvodní část programu probíhala společně. Poté byli žáci losem rozděleni do čtyř skupin – rodin. Každou rodinu tvořili táta, máma, syn, dcera a pes. Následovala aktivita, u které žáci mohli uplatnit svůj herecký či malířský talent. Jednotliví členové rodin předávali ostatním pantomimou či kresbou tyto indicie: hvězda, skleník, paprsek, světlo, vesmír, slunečnice, teplo a opalovací krém. Co mají všechny tyto symboly společného?
Ve hře Kmen a kořeny měli žáci za úkol sehnat informace = živiny. Čím se živí rostliny, jak se tvoří humus, proč potřebuje vlk ke svému životu rostliny a k čemu je potřeba slunce?
Formou dramatizace žáci ztvárnili fotosyntézu. Každý z nich měl v tomto procesu svou důležitou roli – někdo ztvárnil průduch, někdo chlorofyl, jiný slunce či cévní systém. Každý plnil v tomto důležitém životním procesu svoji úlohu a my věříme, že takové praktické ukázky a přímé zapojení žáků do procesu poznání v nich zanechá větší stopu, než kdyby si o fotosyntéze přečetli pouze v učebnici přírodovědy. Právě proto mají tyto výjezdy mimo školní lavice smysl.
Velmi zajímavá naučná část byla o brouku rozkladači – hrobaříkovi. Všichni víme, jak tento brouček vypadá, ale už málokdo z nás na začátku věděl, že hrobařík má čich na tykadlech, k pohřbení mršiny jsou potřeba jen dva hrobaříci ( pár sameček a samička), kteří na zahrabání mršiny potřebují jen 2 až 10 hodin. Hrobařík slouží rovněž jako taxi pro roztoče a velkým nepřítelem hrobaříků jsou mouchy. Žáci skládali puzzle s potravními řetězci a na toto téma si zahráli pohybovou hru i venku.
Na závěr nemohlo chybět sklouznutí na zamrzlém jezírku. Pak jsme obohaceni o nové poznatky a zážitky odjížděli příjemně promrzlí do školy.
Dagmar Mudrlová a Marta Valentová
Fotogalerie zde:https://photos.app.goo.gl/vRANzGGTTsdcM3hD3